historie vzlú
Historie VZLÚ započala v roce 1922, kdy byl Ministerstvem obrany založen Vzduchoplavecký studijní ústav ministerstva obrany. V předválečných letech byl ústav zaměřen především na aerodynamiku, pevnostní výpočty a ověřování leteckých konstrukcí.
a leader in wholesale alexander mcqueen clothing making since 1868.cheap rolex longines replica evidenza womens silver dial automatic 26mm l2 142 4 70 6 will be altogether hand-crafted.
Od poloviny 60. let se ústav podílel na vývoji nových proudových letounů L-39 Albatros, dopravního letounu L-410 (Turbolet) a sportovních letounů. Kromě vývoje a ověřování leteckých konstrukcí, se ve VZLÚ vyvíjely i některé letecké systémy.
Po roce 1989 se VZLÚ aktivně zapojil do nových programů, např. vývoj nového lehkého bitevního letounu L-159 ALCA a dopravního turbovrtulového letounu Ae-270 společnosti Aero Vodochody nebo vývoj dopravního regionálního letounu L-610G společnosti Let Kunovice (nyní Aircraft Industries). Od roku 1999 se VZLÚ účastní desítek mezinárodních projektů v oblasti letectví, které byly finančně podporované Evropskou komisí. Postupně se stává jedním z nejaktivnějších subjektů v evropských rámcových programech v ČR. U zahraničních průmyslových a výzkumných partnerů, stejně jako u orgánů EK získává kredit spolehlivé a schopné výzkumné organizace. V posledních dvou dekádách se VZLÚ stává členem řady asociací a pracovníci VZLÚ pracují v různých výborech a strukturách EU v leteckém i kosmickém výzkumu.
V poslední dekádě se VZLÚ účastní vývojových a zkušebních prací na dvoumotorovém turbovrtulovém letounu EV-55 vyvíjeného společností Evektor, dále participuje na modernizaci letounu L-410, a nyní se účastní na dokončování vývoje a certifikace nové generace letounu L-410 NG vyráběného společností Aircraft Industries. Po dokončení vývoje L-159 ALCA společnost Aero Vodochody začala vyvíjet nový vojenský cvičný letoun L-39 NG, který částečně vychází ze svého velmi úspěšného předchůdce. Vývojové práce na L-410 NG a L-39 NG tvoří aktuálně významný podíl aktivit VZLÚ. Další část aktivit je věnována podpoře vývoje motorů a vybraných leteckých systémů. Nejvýznamnější je spolupráce s ČVUT v oblasti turbovrtulových motorů, které vyžadují rozsáhlou výzkumnou infrastrukturu a vývojové kapacity.
V rámci účinné spolupráce řeší VZLÚ mnoho výzkumných projektů s průmyslovými partnery a dalšími výzkumnými organizacemi, zejména s ČVUT Praha, VUT Brno, ZČU Plzeň a také s některými ústavy Akademie věd. Velmi významná je účast ve třech Centrech kompetence (2012-2019) a hlavně účast v projektech Národního centra kompetence pro letectví a kosmonautiku (2019-2022). VZLÚ je aktivním hráčem i na evropském, kde řeší řadu projektů v rámci programu Horizon 2020 nebo JTI Clean Sky 2. VZLÚ řeší i úkoly v oblasti bezpečnosti státu.
Paralelně s podporou českého leteckého průmyslu se VZLÚ jako součást Evropského výzkumného prostoru zapojuje do různých programů a projektů smluvního výzkumu. Na zakázku VZLÚ ověřuje letecké konstrukce např. pro nizozemskou společnost Fokker Aerostructures, německý Liebherr či další dodavatele společnosti Airbus. V několika výzkumných oblastech spolupracuje s výzkumnými ústavy jako je německé výzkumné centrum DLR, nizozemské NLR, švédské FOI, polská výzkumná centra ZTWL a ILOT či ruské TSAGI.
V poslední dekádě patří VZLÚ mezi vůdčí výzkumné společnosti českého kosmického průmyslu. Vyvíjí speciální přístroje a zařízení určené pro experimenty a měření prováděná ve vesmíru a zajištuje celou řadu prací pro tuto specifickou oblast. VZLÚ se v prostředí kosmického výzkumu, vývoje aktivně pohybuje od roku 2005, kdy se v úzké spolupráci se společností EADS Astrium stal dodavatelem mikroakcelerometrů pro misi Evropské vesmírné agentury (ESA) s označením SWARM, která je zaměřena na výzkum magnetického pole Země. Své zkušenosti VZLÚ zúročuje i ve spolupráci na dalších projektech ESA, např. EUCLIDE, JUICE, FLPP-VTI, PROBA-3 a VEGA. Aktuálně nejrozsáhlejším zahraničním kosmickým projektem VZLÚ v oblasti space jsou vývojové a experimentální práce pro program evropského raketového nosiče ARIANE 6.
VZLÚ se do dějin české kosmonautiky zapsal dne 23. června 2017, kdy byl indickou raketou vynesen na oběžnou dráhu nanosatelit VZLUSAT1. Tato dvoukilogramová družice na bází standardizované platformy CubeSat 2U byla sestavena a vyvinuta pod vedením VZLÚ ve spolupráci s českými firmami a univerzitami.
